Ano, je to tak! Aktuální situace mi dovolila si pořídit VELKÉ auto. Takové s kterým se nebudu bát zajet do lesa, protože bylo velmi drahé. Takové, které mi připomíná dětství kdy nás Táta vozil ARO M461. Takové, které bych si ze všech možných rozumných důvodů prostě nikdy nepořídil…
Pořídil jsem Nissan Navaru D40.
Jedná se o 2.5 litr v naftě. Výkon krásných 126 KW + jeden vůl. 🙂 Spotřeba po městě a v terénu celkem mezi 10 – 12 litry na 100 km. Na korbě může být až 700 kg nákladu když se otevřou páté dvěře, tak ty mohou být zatíženy max. 200 kg. Nosnost střechy je 100 kg (což mě pozitivně překvapilo, jelikož běžně bývá 75 kg).
Zjistil jsem, že je vozidlo v kategorii nákladní vůz, takže začínají na mě platit i tyto dopravní značky a to znamené, že ne ke všem obchoďákům si legálně dojedu až ke dveřím.
Jedná se o plnohodnotnou čtyřkolku, s redukcí, s uzavíratelným mezinápravovým diferenciálem a uzamykatelným zadním diferenciálem. To znamená, že auto nepojede dopředu nebo do zadu pouze v případě, že by se země dotýkalo pouze jednou pneumatikou – jinými slovy: musí být 3 kola ve vzduchu. 🙂
Jediné co mi chybí je možnost mít zapnutou čtyřkolku s vypnutým mezinápravovým diferenciálem, což jsem se dozvěděl, že mají novější Navary, případně Pathfindery. Prakticky Pathfinder je to samé jako Navara, jen s tím rozdílem, že se jedná o uzavřené vozidlo a asi nebude spadat do kategorie nákladních vozidel. 🙂
Nyní se chci s autem co nejvíce zžít. Pochopit jak funguje, v jakém je stavu, jak si vzájemně “sedíme”. Následně se uvidí, kam se tento projekt bude posouvat.
Každopádně už jsem zkoušel některé záběry z podvozku a nevypadá to vůbec špatně. 🙂